zpět Roháčska dolina

Tato scenericky nejpestřejší dolina Západních Tater je téměř celá vyhloubena v krystalických horninách, jen ústí doliny a také pravostranné svahy klasající z masívu Osobité již náleží vápencům. Přímo u ústí doliny nad osadou Brestová, kde byl na polaně zřízen skanzen v přírodě - Múzeum oravskej dediny, vápence ukrývají národní přírodní památku Brestovská jaskyňa, nejvýznamnější jeskyni Západních Tater. Jeskyně je 1450 m dlouhá, puklinová s aktivním podzemním tokem s jezírky a sifóny. Na krápníkovou výzdobu je však chudá. Z dlouhé a široké dolní lesnaté části, kde se v lesích skrývá i záhadné nejníže položené pleso Tater (1015 m) - Pleso pod Zverovkou, se u slunečné polany Zverovka odděluje Látaná dolina.

Látaná dolina

Odtud také plyne dolů Studený potok, který vzniká spojením potoků Látaná a Roháčsky a podle něhož se dolina také někdy nazývala Studená. Roháčsky potok protéká dnem doliny dlouho lesem, již od malého morénového Ťatliakova jazierka (jinak též Čierna mláka) s uměle zvýšenou hrází.

Roháčska dolina má profil výrazně ve tvaru písmene U, který zde vytvořil po Tiché dolině druhý nejdelší ledovec v Západních Tatrách s délkou přes 12 km, mocností 200 metrů a objemově byl vůbec největší. Ledovec měl pravidlený stromovitý tvar, protože se pospojoval s mnoha ledovci bočních dolin. Spojením jednotlivých ledovcových kotlů vznikl jednolitý názorný ledovcový amfiteátr sahající od Rákoně po Tri kopy. Zdvihají se zde mohutné čelní i boční morény vytvářející prahy, přes které se řítí potoky v podobě kaskád a vodopádů. V prohlubních vznikla soustava krásných jezer - Roháčske plesá. Jedinečnost ledovcových forem v této dolině je i v tom, že jsou o 300 až 400 m níže než ve Vysokých Tatrách. Jinde v Evropě se nenacházejí v tak malých nadmořských výškách a v takovém bohatství tak dobře zachované povrchové tvary ledovcové činnosti. Závěr doliny, tvořící zužující se chladná Smutná dolina pod stěnami a suťovisky Roháče a Plačlivého a vysoký práh s Roháčskými plesy, obsahuje významná rezervace Roháčske plesá.

Roháčske plesá

Je jich celkem šest a nemají vlastní názvy. Vžilo se číselné označování čtyřech hlavních odspodu, tedy první, druhé, třetí, čtvrté. Všechny leží v kotlích vyhloubených ledovcem, zčásti jsou zahrazené zbytky morén. Největším je první (dolní) s plochou 2,22 ha a hloubkou 7 m.

Celou dlouhou jižní stranu doliny ohraničuje od vrchu Brestová hlavní hřeben. Z Brestové klesá do Roháčské doliny rozsocha Predný Salatín oddělující dolinu Dlhá jama od méně výrazných ramen a dolinek táhnoucích se z hlavního hřebene - Salatínska dolina, Zadný Salatín, Zadná Spálená, Predná Spálená, Tmavá Spálená. Větší je až Spálená dolina ukrývající na svém zalesněném prahu Roháčsky vodopád. Z východní strany je uzavřena prahem Roháčských ples.

Roháčská hřebenovka

Hlavní hřeben v úseku od Salatína, první dvoutisícovky Tater od západu, kterých je v hlavním hřebeni Západních Tater 20 z celkových 27 vrcholů, po Jamnické sedlo je nejostřejší skalnatou částí Západních Tater a spadá do doliny stěnami až 600 m vysokými (Baníkov, Plačlivé, Ostrý Roháč). Od Salatína ke Spálené se vyostřuje velmi nabroušený hřeben Skriniarek. Spálená je sice nevýrazná jako hřebenový vrchol, ale hřeben se na ní prudce láme, více než o 90 stupňů, a vystoupá na pohlednou pyramidu Pachoľa, kde se opět láme a přes Baníkovské sedlo vyběhne na Baníkov, nejvyšší vrchol hlavního hřebene Západních Tater a čtvrtý nejvyšší v pohoří. Po ostré pasáži si hřeben trochu oddychne travnatějším vrcholem Hrubé kopy, aby zas nabral ostřejší dech v podobě kouzelného trojvrcholu Tri kopy. Za Smutným sedlem se hlavní hřeben rozhoupe do největší krásy v podobě Plačlivého (dřív také Plačlivý Roháč) se svým protáhlým předvrcholem Nohavica a Ostrého Roháče, který je známý svým charakteristickým tvarem a dvojvrcholem. Podle něho se rozšířilo označení Roháče na celou horskou skupinu. Paradoxem je, že je z této "zubaté" části hlavního hřebene skoro nejnižším vrcholem. "Roháčská dvojčata" Plačlivé a Roháč tvoří ze všech stran soudržnou dvojičku a budete se vždy těžko rozhodovat který z nich je hezčí. Za Roháčem se hřeben náhle mění a pokračuje travnatým vrcholem vznešeného Volovce (trochu se rozpakuji s použitím tohoto spojení), který se přidává k roháčským dvojčatům jako kontrastní trojče. Z překvapivě souměrného Volovce pak vybíhá severním směrem vůbec největší rozsocha Tater, větvící se počínaje Rákoněm na mnoho ramen, již s nižšími nadmořskými výškami (Zábraď, Lúčna, celý masív Osobité, Bobrovec...). Tato rozsocha uzavírá dolinu z druhé strany ze severu.






zpět

FotoTatry